Staňte se Mistrem svého života: 1. díl - Vztah člověka k sobě samému.
Defilující myšlenky v kině naší mysli, to jsou jednotlivé součástky naší představy. To je to, co denně žijeme, to co denně znovuvytváříme. Všichni z nás při sledování myšlenek občas narazí na něco, co se nám nelíbí. Většina z nás se bude pokoušet takové myšlenky zahnat. Budeme říkat: to nejsem já, to já tady nechci atd. Řekněme si hned, že tento boj je marný, a kromě toho je vražedný. Marný je proto, že se jedná o něco, co jsme sami vytvořili. A to, co vytváříme, jsme my, naše já. Zkuste zahodit sebe, hm? Vražednost pak spočívá v tom, že všechno, co existuje v našem světě je produktem naší mysli. Všechno znamená všechno. Lidské tělo do toho patří. Odmítneme-li jakoukoliv součást představy, kterou žijeme, je jen otázkou času, kdy se změna projeví v našem těle. Čím čistší je mysl, tím rychlejší je reakce. Kolik lidí zemřelo jenom proto, že důsledně odmítali přijmout něco, co mělo zrovna spojitost třeba s ledvinami. A kolik lidí třeba osleplo jen proto, že odmítli něco vidět. Člověk si takhle může způsobit strašlivou bolest.
Po pravdě, jediné, co nám brání se přijmout, je posuzování. Posuzování je znak duality, který vede k oddělování. Posuzováním se od sebe vzdalujeme. Znak duality, který vede k jednotě je sou-cítění. Soucítěním se dostáváme k přijetí. Věc bude jasnější, když si uvědomíme, že ta příšerná kritéria, podle kterých se posuzujeme a podle kterých se většinou odsoudíme, vymyslela naše společnost. Zase jsme naletěli marketingu.
Ještě jinak. My sami bychom totiž se svým přijetím neměli žádný problém, člověk něco udělá, v klidu se na to podívá, řekne „Aha, tudy ne, zkusím to jinak“. A to je normální vývoj. Problém by ovšem měla společnost. Stávající společnost zanikne, když se lidé budou svobodně vyvíjet. Naše společnost žije z peněz, za které nám prodává vodu, kterou pijeme, vzduch, který dýcháme, domy, které obýváme atd. To všechno jsou věci, které bychom měli i bez společnosti, a zadarmo. Společnost je jako člověk, který sedí na břehu řeky, prodává říční vodu a tvrdí: „Ta voda je moje“. Kdokoliv půjde kolem, může si nabrat zadarmo. Proto takový člověk vytvoří soubor konvencí, které zakazují nabírat vodu přímo z řeky. Prostě řekne: „Kdo si sám nabere vodu z řeky, je špatný“. Pak lidé půjdou, a vodu si koupí. Když ne, máme armádu: „Vy jste ukradli jeho vodu!“
Naše společnost stojí mezi námi a našimi zkušenostmi se souborem konvencí, které dopředu hlásají, že (pro příklad) sobectví, sex, ba i vlastní radost jsou špatné, nepřijatelné. Lidé se dnes bojí prožít něco na vlastní pěst, protože je nebezpečí, že budou prohlášeni za špatné. Proto prožíváme jen to, co společnost povolí, a vyvíjíme se tak, jak společnost určí. Nikdo nemůže svobodně prožít to, čím není, proto nikdo nemůže svobodně prožít, čím je. To dělá naše společnost. A společnost, to jsme my. My svým přístupem vytváříme naši společnost, a to je první věc, kterou je nutné přijmout. Všechno, co jsme vytvořili, musíme přijmout za své. Nepřijetí má za následek bolest, a neschopnost danou věc změnit. Jen to, co vezmeme za své, dokážeme pochopit, a změnit. Vždyť kolik lidí se snaží změnit něco, o čem předstírají i sami před sebou, že to neexistuje. A jak to asi chtějí udělat? Prostě přijetí sebe se vším všudy je životně důležité. Proto jsme dneškem přestali zavírat oči před tím, co jsme kvůli naší společnosti nepřijímali.
Přijetí je dost důležité na to, abyste si z něj udělali nový návyk. Nástroje máte.
Své vědění si nosíte v sobě, a až přivolíte k tomu, abyste je objevili, bude se probouzet na stále hlubších úrovních. Ti z vás, kdo k tomu přivolí, se stanou velmi soběstačnými. Stanete se také neuvěřitelně vědoucími, a to ti z vás, kdo se nezastaví, protože se bojí.
Plejáďané
Mám záměr učinit přijetí svým trvalým postojem.
Jak vidíte, zabýváme se neustále dokola několika principy, vždycky do větší hloubky a nových souvislostí. Tak se kromě nového způsobu myšlení, stroze diktovaného učíte také objevovat hlubší (nebo vyšší) roviny sebe sama.
Účelem je zvyknout si po strašně dlouhé době na to, že je tu proces, zvaný evoluce, a objevit pro sebe její princip. Každý další poznatek mění naše porozumění minulosti a dává další smysl všemu, co se v nás kdy odehrálo.