Staňte se Mistrem svého života: 1. díl - Vztah člověka k sobě samému.
Tohle je naše nejdůležitější otázka, pokud chceme opravdu vědět, co máme v sobě. Není to právě oblíbená otázka. Nám však už nestačí to, že máme nějaký pocit, či myšlenku. My se začneme ptát, proč se cítíme takhle, proč jsme v sobě objevili tohleto a támhleto, a budeme se ptát tak dlouho, dokud nějaké proč zbude. I pocity mají své příčiny.
Ideální je zapojit okolí. Když se navzájem otvírá více lidí, jednak se dozvídají všichni ode všech a poznávání příčinnosti má daleko větší efekt, jednak člověk zažije naprosté přijetí sebe i od ostatních, a jednak když je vše vyjasněno, mizí ponorková nemoc. Váš vztah může být po pár dnech práce právě tak čistý, jako na začátku. K tomu je potřeba upřímnost a věrnost.
Byli jsme vedeni k tomu být upřímní k ostatním, a být věrní čemu nebo komukoliv, jen ne sobě. To je opět past.
Není možné žít svůj život a zároveň být věrný někomu jinému. Není. Proklamovaná věrnost partnerovi je to, co zabije Lásku v jakémkoliv vztahu. Jistě, lidé vyžadují, abychom k nim byli upřímní. Uděláme-li to, budou vědět, jak nás zmanipulovat, aby mohli prožívat jakýsi paživot skrze nás, a tedy na naši zodpovědnost. A komu se máme zodpovídat my? Jim?
Jsme tu sami, každý sám za sebe, každý má svůj svět, a každý sám sobě zodpovídá za to, jak jeho svět vypadá. To my, naše vědomí vytváří náš svět. Každá komunita je spolkem lidí, z nichž každý vytváří svůj svět. Spolčení lidí vytváří vědomí, které je součtem, a za určitých okolností násobkem všech zúčastněných vědomí. Každý národ má své vědomí, každý světadíl a celá civilizace. Každé takové vědomí neustále vytváří svou realitu, za kterou je zodpovědné. Není však zodpovědné nějakému jinému vědomí, nebo třeba božstvu. Jsme ve vesmíru svobodné vůle, dovoleno je všechno, i sebezničení. Na vlastní zodpovědnost!
Krátkým pohledem do přírody zjistíme, že všechno, co bují nesprávným směrem, se nakonec samo zničí. Proč?
Krátkým pohledem do historie zjistíme, že lidé nejsou výjimkou. Po kolika civilizacích, které dodnes nechápeme tu zbyly různé artefakty? Proč?
A na nás je se rozhodnout, zda je budeme následovat, nebo ne. Proč?
Sluší se pro úplnost podotknout, že ne všechny civilizace odtud odešly formou sebezničení. Proč?
Zbude-li nám nějaké proč, pravděpodobně jsme ještě neskončili. Na sebezkoumání se vyplatí mít klid. Mít klid znamená si ho vytvořit.
Zkuste si představit, že za vámi přijde váš nadřízený a začne se vás vyptávat na vaše myšlenky a bude vás nutit se mu z nich zodpovídat. Nedává to smysl, že?
Teď si vezměte, že za vaše slova a činy se mu zodpovídáte automaticky. A co jsou slova a činy, když ne zesílené a zrealizované myšlenky?
Jak dlouho se ještě chcete zodpovídat někomu jinému za následky vašich myšlenek, když je to váš svět, který ty myšlenky vytvářejí?
Dobře položená otázka se zodpoví sama.
Richard Bach
Ptám se, abych se dozvěděl (a).
Když se položená otázka nezodpoví sama, nenamáhejte se s hledáním odpovědi. Radši se naučte správně klást otázky. Toto umění se vám bohatě vyplatí ve všech vztazích, které kdy navážete.