Staňte se Mistrem svého života: 1. díl - Vztah člověka k sobě samému.
Pravda je to, co nás osvobodí. Veškeré pochybnosti, strachy, nevědomosti a nejasnosti okamžitě mizí, objeví-li člověk svou pravdu. Svou pravdu člověk pozná, když sleduje to, co ho první napadá. První myšlenka je totiž ta, co jde rovnou z podvědomí, ta co obsahuje pravdu o nás, našem smýšlení a potažmo životě. To je naše pravda. Tuto pravdu je třeba objevit a podrobit přezkoumání, protože to je výsledek celého našeho života, tedy i naší výchovy a všeho, co nás učili ti, kdo dovedli planetu až do našeho nyní. Jsou tam i naše zkušenosti, které jsou ovšem založeny na mnohdy nefunkčním myšlení našich otců. Je tedy třeba přezkoumat i své zkušenosti. Jelikož i logika i pocity jsou manipulovatelné, je nutné přezkoumat i to, jestli naše pocity a myšlenky jsou opravdu naše vlastní a jestli něco nemyslíme a necítíme jen ze zvyku.
Odpověď „To tak přece je a vždycky to tak bylo“ je naprosto zcestná a ukazuje na přejaté názory. Právě tak pokud něco nazveme svým „přesvědčením“, nemluvíme o svém názoru ale o tom, že nás někdo o něčem přesvědčil. Pře-svědčit je totéž co pře-mluvit. Jsme tu v relativním světě, a jediná jistota, kterou máme, je změna. To znamená, že i naše pravda se mění. Je to přirozené a normální. Lidé, kteří od nás vyžadují stejnou pravdu dnes jako kdykoliv v minulosti, jsou pravděpodobně nemocní a měli by se léčit. Reflektovat jejich požadavky by znamenalo zabalit svůj život, jako to udělali oni.
Odpor ke změně máme nicméně zakořeněný velmi hluboko, a téměř všichni. Spousta z nás si ani třeba jen jednou v roce nevšimne, že dostala možnost se změnit. A přesto člověk s každou minutou, s každým novým a novým rozhodnutím, vytváří své nové a nové já. Nové rozhodnutí přichází s každou novou myšlenkou. Nechat vše při starém je také rozhodnutí. A Pravda je Pravda.
Kdo nepozná pravdu o sobě, nemůže se změnit, protože neví, s čím pracuje.
Je tedy jisté, že ať už chceme být jacíkoliv, pořídíme se sebou něco jen když se poznáme takoví, jací jsme. Dokonce platí, že pořídíme jen do té míry, do které se poznáme. Vycházejme z toho, že Láska = Pravda = Život = Radost. To je realita, náš původ. A dokud se takové nepoznáme, ani náš život nebude takový, a realita, kterou vytváříme, nebude čistá.
Poznání Pravdy je primární cíl. Tam je startovní čára pro vytváření naší vlastní zkušenosti a poznávání toho, co vytvoříme.
Startovní čára je rovnováha, energie jsou vyvážené. Každá myšlenka, která nás napadne, slovo, které zaslechneme, čin, jejž zaznamenáme tuto rovnováhu naruší. To nás postaví do role stvořitele, protože my tuto myšlenku, slovo či čin interpretujeme, neboli zaujímáme k němu nějaké stanovisko. Jenomže stanovisko je už náš počin, naše akce, naše vyjádření bytí. Prostě jsme se vyjádřili, což znamená, že jsme znovu vytvořili sami sebe. Vytvoření sebe sama je totiž ona reakce na naši akci, na naši interpretaci toho, co nás vyvedlo z rovnováhy.
Vyzkoušejte si novou kvalitu sebedotazování. Vzneste na své nitro otázku jakou chcete a pište to, co vás první napadne.
Pravda, kterou říkáš, nemá minulost ani budoucnost.
Je, a to je vše, čím má být.
Richard Bach
Já jsem Pravda.
Je pravdou, že otázek máme několik druhů, z toho několik jich je velmi nebezpečných – např. otázka „Kde's byl (a)?“, vznesená na partnera umí zabít jakýkoliv vztah. Atd.
Proto začínáme u sebe – ptáme se sebe, svého nitra, kde je devadesát procent všech odpovědí, které budeme v nejbližší době potřebovat.
Ve vlastním zájmu dodržujte následující pravidlo: Ptejte se výlučně na věci, které opravdu potřebujete ke svému životu vědět.
Máte potřebu poznat, kdo opravdu jste? Není problém, vaše nitro vám odpoví.
Máte-li však tendenci zjišťovat, co dělal partner včera večer, hrajete hru kontroly, která vás v jakémkoliv rozletu srazí na kolena. Nedělejte to.
Tak či tak, správná odpověď bude znít: „Partner včera večer dělal cokoliv, co uznal za vhodné, protože je svobodná bytost“.
V druhém dílu si o vztazích a jejich nástrahách řekneme daleko víc.