Staňte se Mistrem svého života: 1. díl - Vztah člověka k sobě samému.
U všech přehlížených výtvorů našeho já je riziko, že přerostou v bolest či nemoc. Vzhledem k tomu, kolik bolesti jsme takto způsobili na všech možných frontách, není téměř žádná naděje na úplně bezbolestný růst. S tím se smiřme. Na druhou stranu my už víme, že bolest je naším produktem a tím pádem neproklínáme tělo, že bolí, ale blahořečíme mu, že nás upozorňuje na to, co jsme zanedbali. Kdyby to totiž tělo neudělalo, mohl by ničený orgán najednou zmizet. Bolest je takové přátelské varování. Tím dostaneme příležitost k nápravě.
Náprava je směšně jednoduchá. Všechno, co potřebujeme, je poznat, co máme běžně v hlavě, potažmo v podvědomí. Tak zjistíme, co doopravdy žijeme, jaké myšlenky ve svém životě realizujeme. S tím pak můžeme pracovat.
K tomu potřebujeme dva nástroje. Jeden z nich sestává z papíru a tužky, druhý z nich je FO držení. Někdy je vhodné použít jedno, jindy druhé. Rozlišujeme citem a odhadem pro situaci. Papír a tužka jsou do začátku naprosto nezbytné. Koupíme si proto, pokud ho již nemáme, rovnou sešit. FO znamená frontálně-okcipitální, jde o držení používané v kineziologii, kdy dlaně vodorovně spočívají na čele a na temeni. Toto držení energeticky propojí obě hemisféry, a donutí je spolupracovat. Mozek okamžitě vydá všechno, co máme v podvědomí.
Při první možnosti píšeme, při druhé nahlas mluvíme své myšlenky. Tak se prostřednictvím slov o sobě dozvíme všechno. Proto se připravíme na to, že můžeme o sobě uslyšet cokoliv. Získáváme přístup k materiálům, které až donedávna třídil a reguloval někdo jiný. Cílem je přitom dostat ven všechno, co je uvnitř formou slov, protože slova jsou jenom slova. Budeme si muset dovolit říct úplně všechno. To se týká i nepěkných věcí o nás a našich blízkých – nezapomeňme, že se slovy nás opustí právě ten který pocit nebo myšlenka, tím se stane minulostí, a my jej nemusíme v sobě nosit. My tu pravdu (úlevu) prostě potřebujeme.
Při tom všem si dáváme pozor pouze na dvě věci. Ať v sobě najdeme cokoliv, nebudeme to prožívat. Striktně. Teď se poznáváme na nejpříčinnější úrovni, a na prožívání bude času ještě dost. Poznáme takto všechny své stránky, od těch „nejhorších“ až po ty „nejlepší“, a všechno, co najdeme, je potřeba přijmout. Koneckonců je to náš výtvor. Proto dáváme pozor na posuzování. Nebudeme posuzovat nic z toho, co v sobě najdeme. Náš názor na to, co je dobré a co je špatné z devadesáti devíti procent stejně vůbec není náš. Mimoto na posuzování je vždycky dost času, a většina těch, kdo jednou okusí slast bezpodmínečného přijetí všeho, co mají v sobě, se dobrovolně k posuzování nevrátí. Z posuzování ještě nikdo nikdy radost neměl.
Každý z nás při prohledávání vzpomínek občas narazí na bílá místa. Jedná se o zákaz něco vidět. Tady pomůže výlučně FO držení, odvaha a rozhodnutí poznat Pravdu, někdy je potřeba rozkázat tělu: „Vyjev to“.
V případě nouze, kdy nemůžete mluvit a přitom potřebujete FO držení holt musí postačit jedna ruka, a to na čelo. Až se naučíte a důvěrně poznáte ten pocit dlaní na čele a na temeni můžete od používání FO upustit – ve většině případů stačí navodit ten pocit. Pouze mocné paměťové zábrany takto neprolomíme a k FO se prostě vrátíme.
Doporučujeme vám, abyste pili velké množství vody, věnovali se správnému dýchání, okysličování, harmonizování…Udržujte aktivitu a životnost vašeho těla…začleňte své objevy do struktury života a jděte za svým přáním.
Plejáďané
Ke svému vývoji dostávám vše, co potřebuji.
Dnešním dnem jsme se začali věnovat našim nástrojům. Úkoly jsou rozdány, některé techniky už známe, teď si budeme doplňovat nářadí.
Nezapomínejte, zvlášť v tomto období, že veškeré techniky musí sloužit vašemu životu, ne život technikám.