Staňte se Mistrem svého života: 1. díl - Vztah člověka k sobě samému.
Ego je přirozenou součástí člověka. Je možné, že nakonec zmizí i ego, to si mistr představuje tak, že jednoho dne zjistí, že ani to ego už nepotřebuje, a ono se rozpustí samo. Je docela dobře možné, že to uděláme. Do té doby ovšem my, mistři svých vlastních životů, ego uctíváme a milujeme.
Ego je soubor všech tuh a chtíčů, je to místo, kde se uchovává naše představa, a podbízí se srovnání s okolím. Ano, také ego má své nástrahy, a to je dobře, protože bez nich bychom nebyli schopni prožít stav s egem, a stav bez ega.
Prozatím jsme se spokojili s tím, že jsme egu odebrali jednu nástrahu: posuzování. Zanedlouho odebereme druhou, což je rivalita, a tím dosáhneme toho, že nám bude ego než sloužit.
Posuzování nás odděluje od všeho živého, znemožňuje sou-cítit se vším ostatním stvořením. Láká nás to uzavřít se všemu a žít svůj vlastní oddělený boj o přežití. Pak ovšem nemůžeme tvořit, přece bojujeme.
Není účelem života bojovat, a nadlouho to nemůže nikoho uspokojit. Svědomí, přesto že bylo nesčetněkrát manipulováno, obsahuje nezničitelnou Pravdu o stvoření, kterou žádná instituce nebo podobná entita ani tím nejdokonalejším programem nedokáže zcela překrýt. Takže i když soupeříme a vyhráváme, což je nejnebezpečnější kombinace, i přesto nám to nedá, a skoro vždycky se objeví myšlenka, pocit či jejich náznak toho, že s tím druhým cítíme, jinými slovy nezávidíme mu stav poraženého, a kolikrát cítíme i zodpovědnost za tento stav. To že si tuto myšlenku zakazujeme nebo hůř jí nedbáme, to na její existenci nemá vliv. Máme ji zakódovanou jako naši přirozenost.
Samozřejmě nemáme zodpovědnost za to, jak se kdo cítí, ale máme plnou zodpovědnost za spoluvytváření kolektivního vědomí, které nelidskost systému „Kdo z koho“ umožňuje.
K této smrtící hře se však teprve dostaneme.
Hájit se, že takhle přemýšlí všichni je zaprvé alibismus, zadruhé lež, a každý další člověk, který to zpochybní, zvýrazní kontrast vědomí, donedávna ještě téměř jednolitého, protože pravdiví lidé byli v pozici kapky oleje v moři. To už nebude trvat dlouho, a každý z nás k tomu může přispět.
Při vědomém vytváření naší představy se budou ozývat naše bloky, zvyky, dramata a strachy. Budou nás lákat do starých, vyjetých kolejí. To, co je dnes vyjetá kolej, byl kdysi odvážný nápad nějakého tvůrce. I my jsme dnes tvůrci, a můžeme se svobodně rozhodnout, jestli chceme pokračovat, nebo si kolej upravíme, protože i my máme odvážné nápady, a i my jsme schopní je realizovat. Jen se k nim potřebujeme dostat přes horu nesmyslů, co jsme si nechali nasázet do hlavy.
Připište si do svých poznámek výčet všeho, co vám kdy kdo řekl o egu.
Když chceme přijmout něco nového, bývá dobré napřed uvolnit místo.
Tvé svědomí je mírou poctivosti tvého sobectví.
Naslouchej mu pozorně.
Richard Bach
Je bezpečné mít za přítele své ego.
Jojo, ego…
Také vám vysvětlovali, že ego je něco strašně špatného?
Dovedete si představit, co tím asi sledovali?
© dirosloví.cz | Průvodce diroslovím | Mapa stránek | Ke stažení | Meta info