Staňte se Mistrem svého života: 1. díl - Vztah člověka k sobě samému.
Bytí je v nás, a to, co je kolem nás, je jeho projev, naše okolí je zrcadlový obraz našeho bytí. První projev bytí je vždycky myšlenka. Myšlenka určuje to, čím teď budeme, protože od myšlenky se odvíjejí slova a činy. Myšlenka tvoří. Je to první tvůrčí úroveň. Každá naše myšlenka určuje to, co se bude v našem životě dít. No zkuste udělat, co vás nenapadlo. Síla myšlenek je daleko větší, než se všeobecně předpokládá.
Myšlenky stejně jako všechno ostatní posilujeme jednak zaměřením pozornosti, jednak zvukem. Kam proudí pozornost, tam proudí energie. Proč by jinak tolik lidí na sebe neustále strhávalo pozornost? A zvuk je něco, čím myšlenku vymrštíme na úplně jinou, daleko silnější úroveň.
Slova (zvuk) tvoří. Je to druhá úroveň tvoření. Mnohem silnější. Jestliže myšlenka je energie, kterou něco uvedlo do pohybu, zvuk toho uvede do pohybu nepoměrně víc. Zvuk už nevnímají jen jasnovidci, ti jej ovšem rozpoznají ještě velmi dlouho (i mnoho let) potom, co dozněl. Čin je pak to, co změní naši realitu.
Činy tvoří. Činění je Třetí a nejvyšší formou tvoření. Co se stane, nedá se odestát. Výsledkem činu je prožitek a prožitek nám dá zkušenost. My lidé máme schopnost si něco vymyslet, zrealizovat a získat zkušenost. Děláme to tak, že se staneme tím, co myslíme.
K tomu (k realizaci myšlenky) je potřeba strašlivá síla. Ta myšlenka nás musí přitahovat jako magnet, abychom ji začlenili do své představy a prožili. Začleněním myšlenky do představy se my staneme oním magnetem. Máme tři různě silné druhy magnetů: zájem, touhu, a chtíč. Všechny tři magnety k nám přitahují situace, informace i lidi, vše, co potřebujeme k realizaci naší touhy.
Každý z nás už zažil stav, kdy se člověk pro něco rozhodne a „náhodou“ potkává a dostává všechno, co potřebuje. Tak to není náhoda, to je dáno právě tím magnetismem. Stejné přitahuje stejné. Takovému „náhodnému“ potkávání říkáme synchronicita, je to něco, co lze dělat vědomě, a ještě se k tomu dostaneme.
Z duality vyplývá, že musíme prožít to, co nejsme, abychom mohli prožít to, co jsme. Strach je to, co nejsme. Strach je zajímavá součást Bytí v relativnu tím, že ačkoliv není reálný, umí vyrůst do téměř hmatatelné podoby. Všechno, čeho se bojíme, přitahujeme, což znamená, že to dříve či později prožijeme. Získáme zkušenost toho, co není, a v kontrastu k ní můžeme vidět to, co je. Pro většinu z nás to ovšem neznamená jen zkušenost, většina lidí si z takové zkušenosti odvodí, že takto to prostě je. Takový přístup nápadně připomíná bezmoc, a bude to jedna z prvních věcí, kterými se budeme zabývat hlouběji. Tak či tak, nejvšeobecnější část tímto končí, a začínáme s podrobným vysvětlením jednotlivých pojmů a principů.
Pohlédněte zpětně na svůj život. Najděte v něm dva milníky a vzpomeňte si, jaké myšlení jim předcházelo.
Myslím, tedy jsem.
Descartés
Jsem, který jsem.
Ne že by bylo na Bytí co komentovat.:-)
Snad k té afirmaci: než ji prohlásíte, zastavte se na pár vteřin a uvědomte si, že neustále existujete, ať už jste cokoliv. Bytí… Jsoucno…
© dirosloví.cz | Průvodce diroslovím | Mapa stránek | Ke stažení | Meta info